Jedná se o jediné Smetanovo scénické dílo, jehož děj se neodehrává v českém prostředí. Smetanův dramaturgický posun k velkým světovým námětům je zajímavý, a i když byl realizován jen zčásti, ukazuje na možný další skladatelův vývoj v budoucnosti, které se již nedožil.
Hudební styl
Z opery stačil Smetana napsat jen 365 taktů, což je asi 15 minut hudby, a z toho jen část je instrumentována. I z tohoto fragmentu je možno částečně usuzovat na styl díla. Slyšíme dramatickou výčitku Violy "Ó, moře ty zrádné" a kantabilní arioso Marka "Dítě mé, tak šlechetný jsi zjev". Něco naznačuje návaznost na Čertovu stěnu, některé části zase ukazují na styl Libuše.
Osudy díla
Smetanova poslední nedokončená opera je samozřejmě uváděna jen velmi zřídka - obvykle to bývá příležitostně k uctění skladatele při některém jeho výročí.
Děj fragmentu opery
U pobřeží zuří bouře. Po ztroskotání korábu se zachrání - každý na jiném místě - sourozenci Viola a Sebastian. Ten se zachránil i s věrným kapitánem Antoniem a chystá se hledat svou sestru. Viola nalezne útulek u rybáře Marka. V troskách lodi najde bednu s věcmi svého bratra a převleče se do jeho šatů, aby se mohla snáze vydat na cestu a pátrat po bratrovi. Na pobřeží přichází kníže Orsino, štván vášnivou a nešťastnou láskou k bohaté a hrdé Olivii. Přichází k chatrči, kde se skrývá Viola.
Smetanova partitura nedokončené Violy