Vyšehrad, první symfonickou báseň cyklu Má vlast, vytvořil Smetana v září až listopadu 1874, úplný začátek kompozice však pravděpodobně spadá už do roku 1872. Na partituru skladatel připsal bolestnou poznámku: „V stavu ušní choroby.“ Podle Smetanova sdělení se mu úvodní motiv, přednášený harfami, vynořil právě v osudné noci 20. října 1874, kdy u něj propukla hluchota.

Skladba začíná věšteckým varytem Lumírovým, poté líčí vznik a růst Vyšehradu až k jeho největší proslulosti v lesku turnajů. V této části můžeme zaslechnout motiv použitý i v 2. jednání Libuše – s textem „branou vyšehradskou…“. Pak přichází dramatická mezivěta, která představuje vítězné i nešťastné boje o Vyšehrad. V nejnadšenějším okamžiku pak prudká dramatická změna naznačuje zkázu pyšného hradu. Ještě jednou se ozve věštecký motiv – jako připomínka slavné historie Vyšehradu – a skladbu zakončuje smutná píseň jakoby bolestná vzpomínka.