Vyšehrad


Žánr: Symfonická báseň
Datum vzniku: 1872?, září 1874 - 18.11.1874
První provedení: 14.3.1875 v Praze
Číslo v Berkovcově katalogu: 1:112
1. vydání / krit. edice: Praha: František Augustin Urbánek 1879 (čtyřruční klavírní výtah – Bedřich Smetana), 1880 (partitura, hlasy), SVDBS XIV
Instrumentace: pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, tuba, tympány, triangl, činely, harfy, smyčce
Délka: cca 16 minut



Účinkující v prvním provedení:

Orchestr Filharmonie
Dirigent: Ludvík Slánský



Vyšehrad, první symfonickou báseň cyklu Má vlast, vytvořil Smetana v září až listopadu 1874, úplný začátek kompozice však pravděpodobně spadá už do roku 1872. Na partituru skladatel připsal bolestnou poznámku: „V stavu ušní choroby.“ Podle Smetanova sdělení se mu úvodní motiv, přednášený harfami, vynořil právě v osudné noci 20. října 1874, kdy u něj propukla hluchota.

Skladba začíná věšteckým varytem Lumírovým, poté líčí vznik a růst Vyšehradu až k jeho největší proslulosti v lesku turnajů. V této části můžeme zaslechnout motiv použitý i v 2. jednání Libuše – s textem „branou vyšehradskou…“. Pak přichází dramatická mezivěta, která představuje vítězné i nešťastné boje o Vyšehrad. V nejnadšenějším okamžiku pak prudká dramatická změna naznačuje zkázu pyšného hradu. Ještě jednou se ozve věštecký motiv – jako připomínka slavné historie Vyšehradu – a skladbu zakončuje smutná píseň jakoby bolestná vzpomínka.

Smetanův výklad:
„Harfy věštcův začnou; zpěv věštcův o dějích na Vyšehradě, o slávě, lesku, turnajích, bojích, až konečně úpadku a zříceninách. Skladba končí v elegickém tónu...“



počítadlo.abz.cz