Koncertní etudu Na břehu mořském (s podtitulem Vzpomínka) zamýšlel Smetana částečně jako vhodnou skladbu pro svá koncertní vystoupení, také však do ní vtělil nostalgicky své vzpomínky na pobyt ve Švédsku.

Ve skladbě slyšíme zvuk moře – jeho vlny narážejí na břeh a tříští se; tento obraz prostupuje celou skladbou. Do toho se vynořuje melodie, ze které je cítit touha a stesk. Po kadenci mizí melodie rezignovaně v dáli.
Kompozice je ve své ucelenosti znamenitá a i přes svou náročnost pro vyspělého klavíristu dobře hratelná. Svou formou se hlásí k Lisztovi, má však svébytnou salonní eleganci.