Česká píseň


Žánr: Kantáta pro smíšený sbor a orchestr
Datum vzniku: 1860, 1868, 1878
Text: Jan z Hvězdy
První provedení: 12.5.1940 v Praze (I. verze), 16.5.1870 v Praze (verze s klavírem), 24.11.1878 v Praze (definitivní verze s orchestrem)
Číslo v Berkovcově katalogu: 1:78 (I. verze), 1:96 (verze s klavírem), 1:111 (definitivní verze s orchestrem)
1. vydání / krit. edice: SVDBS II, s. 47–50 /I. verze/; Praha, Beseda 1870 (hlasy), Praha, Em. Starý 1875 (partitura, hlasy), SVDBS II, s. 109–133 /verze s klavírem/; Praha, Em. Starý 1923 (partitura, hlasy), SVDBS II, s. 167–222 /definitivní verze s orchestrem/
Instrumentace verze s orchestrem: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, tympány, smyčce
Délka: cca 5 minut (I. verze), cca 13 minut (definitivní verze s orchestrem)



Účinkující v prvním provedení - I. verze:

Sbor: Český pěvecký sbor
Sbormistr: Jan Kühn



Účinkující v prvním provedení - verze s klavírem:

Sbormistr: Ferdinand Heller
Klavír: František Kaván



Účinkující v prvním provedení - definitivní verze s orchestrem:

Sbor a orchestr českého divadla
Dirigent: Adolf Čech



Vznik díla
Zrod díla od první verze až po konečnou podobu byl komplikovaný. Asi počátkem 60. let vytvořil Smetana mužský sbor bez doprovodu s názvem Píseň česká. V roce 1868 vznikla nová verze pro smíšený sbor s doprovodem klavíru - zcela odlišná, s novým názvem Česká píseň. Až v roce 1878 opatřil skladatel sbor orchestrálním doprovodem - k jednotlivým částem složil nové předehry a provedl další drobné úpravy.

Hudební styl
Skladba na text Jana z Hvězdy (Jana Jindřicha Marka) představuje poctu hudbě, která oživuje národ a dodává mu sílu. Dílo obsahuje čtyři obrazy:
V prvním obrazu nalezneme v podání smíšeného sboru českou nábožnou píseň (F dur), tvořící mohutný, velebně znějící úvod. Zpěv se zde polyfonicky rozvine až do podoby související s husitským chorálem "že konečně s ním vždycky zvítězíte".
Druhý oddíl (A dur), přednášený ženským sborem, obsahuje na způsob scherza píseň milostnou, působí poeticky a něžně.
Ve třetím obrazu přednese mužský sbor sborovou společenskou píseň (C dur).
Závěrečnou část tvoří v podání opět smíšeného sboru vlastenecká apoteóza v F dur.




Smetanův rukopis Písně české (I. verze)

Smetanův rukopis Písně české (I. verze)




počítadlo.abz.cz