Macbeth a čarodějnice


Žánr: Klavírní skladba
Datum vzniku: 1859
Číslo v Berkovcově katalogu: 1:75
1. vydání / krit. edice: PSBS XIII, s. 38–53, KDBS 5, s. 52–66
Délka: cca 10 minut



Hudební styl
Podkladem ke klavírní skice Macbeth a čarodějnice je scéna ze 4. jednání Shakespearova Macbetha, kdy čarodějnice vyslovují Macbethovi věštbu, že ho nepřemůže nikdo zrozený z ženy a že jeho vláda bude trvat, dokud se proti němu nedá na pochod les (což se později vysvětlí přirozeným způsobem a Macbeth zahyne).
Na začátku skladby líčí Smetana tajemnou scénu čarodějnic a zřejmě i rozrušenou mysl tyrana. Poté se dílo vystupňuje do grandiosa, které může symbolizovat skotskou korunu (o kterou Macbeth usiloval) nebo také sílu odporu a vítězství nad despotou. Podrobně se děj skladby dešifrovat nedá – jak Smetana podotkl už u Richarda III., každý si může v hudbě představovat, co uzná za vhodné, hudba se nemůže vázat na doslovný přepis literárního podkladu.
Celá skladba působí u Smetany do té doby neobvyklým dravým spárem a je jakoby zalita až démonickým světlem - toto společně s použitou chromatikou, modulacemi, ostrým zvukem a dynamickými gradacemi svědčí o prudkém skladatelově tvůrčím pohnutí a velké inspiraci. Dílo je technicky velmi náročné.

Osudy díla
Přesto se tato skica nestala hotovým dílem. Někdy bývá považována za klavírní náčrt orchestrální skladby, která však nebyla zinstrumentována, někdy se konaly pokusy dokončit prvotní autorův záměr vytvořit ze skici symfonické dílo nebo orchestrální kompozici s vedoucím klavírním partem. Nicméně je skica životaschopná jako klavírní skladba; vyvolává silný dojem a je dodnes hrána.


počítadlo.abz.cz