Klavírní cyklus Vzpomínka na Čechy ve formě polek psal Smetana v letech 1859 – 1860. Obsahuje čtyři polky – první dvojice má opusové číslo 12 a byla věnována Fröjdě Beneckové, druhá nese číslo 13 a věnování Babetě Smetanové.

Zejména první tři polky jsou komponovány v chopinovském melancholickém duchu, rozeznáme zde také citlivou chromatiku a nostalgický tón; polky však mají Smetanův osobitý výraz. V první polce a moll jako by Smetana paní Beneckové vyprávěl o své zemi. Druhá polka e moll působí jako vzrušené citové vyznání. Třetí polka e moll, věnovaná už Bettyně, je výrazně jednodušší, půvabná, lehce žertovná, ale také vyznívá elegicky. Závěrečná Es dur je od ostatních podstatně odlišná obsahem i rapsodickou formou – střídá se zde taneční nota s milostnou lyrikou.
Jedná se o jedno ze Smetanových děl velmi subjektivních – vnímavý posluchač zde vycítí raněný cit, horoucí vznět i bolestný stav mysli. Ve skladbách nacházíme již vysokou míru poetické stylizace.

---