Smyčcový kvartet č. 2 d moll psal Smetana už v době, kdy jeho síly byly téměř vyčerpány. Skladatel chtěl zřejmě ve skladbě vyjádřit stav, ve kterém se ocitl. Dílo je v celé světové literatuře ojedinělé - jednak okolnostmi vzniku, jednak i svým tvarem a obsahem.

Na formu díla mohly mít samozřejmě vliv i skladatelovy fyzické obtíže. Práce s tématy, řazení myšlenek, harmonie apod. jsou zde odlišné než ve Smetanově dřívější tvorbě. Typickým znakem partitury je stručnost, zkratkovitost a hutnost výrazu, rychlé proměny harmonie a metra a výrazné zestručnění hudebních ploch. Nicméně se jedná o dílo logické, osobité a velmi cenné - na skladbě je patrný dosud silný tvůrčí fond. Dílo postupuje v linii Čertovy stěny na cestě, kudy se bude ubírat další hudba; je vzorem pro další generace, mířící až k Janáčkovi.

Věta je prostoupena jakýmsi neklidem, který vyjadřuje první téma a který se během věty vrací. Druhé téma je teskné, ale vřelé. Třetí je ostře rytmizované a prolíná se do něj téma první. Celek má volnou formu, končí druhým tématem.

Tato věta se blíží obvyklé formě, pracuje s polkovým půvabným, až laškovným tématem a jemnou melodií v Andante cantabile. Střídání obou těchto myšlenek připomíná rondovou formu.

Tato část má velmi volnou formu. Větu zahájí všechny nástroje společně ve fortissimu - prostupuje nás opět neklid jako na začátku první věty. Neklid se ale pomalu zmírňuje a věta se začne pomalu rozvíjet s výrazem hluboké niternosti do polyfonního tvaru, ve kterém se objevují další myšlenky.

Závěrečná věta má přímo navazovat na větu předchozí. Začíná opět unisonem všech nástrojů, poté přejde do druhého tématu, které připomíná pastýřský popěvek Raracha z Čertovy stěny. Ve střední části dojde k uklidnění. Poté zaslechneme opět sekvenci připomínající Raracha, vrátí se část s hlavním tématem a závěr je optimistický.

Smyčcový kvartet d moll byl poprvé proveden 3. ledna 1884 v Konviktu. Dílo však velmi pravděpodobně nebylo tehdy kvůli svému novému, nevšednímu stylu přijato s pochopením, bylo spíše akceptováno s pietou vzhledem ke zdravotnímu stavu autora.
V dnešní době se však už kvartet prosadil a patří k často hraným Smetanovým skladbám.

---