První díl cyklu České tance tvoří čtyři polky, napsané v Praze roku 1877, druhý díl pak deset různých tanců, které vznikly roku 1879 v Jabkenicích. Jedním z podnětů ke kompozici mohly být i Dvořákovy Slovanské tance, které Smetana velmi pochválil.

V Českých tancích spojil Smetana výtečně českou lidovou hudbu s uměním klavírní virtuózní stylizace. Jako celek je cyklus ojedinělý. V tancích zaujme pestrá obsahová náplň, rozmanitost nálad a citů, technická vynalézavost, suverénní styl nástrojový a bohatství nápadů.

4 polky:
1. fis moll
2. a moll
3. F dur
4. B dur

Čtyři polky v první části cyklu navazují kompoziční technikou a pojetím na předchozí cykly (Salonní polky, Poetické polky) jako jejich ukončení a vrchol. V charakteru se navzájem podstatně liší. Skladby jsou v polkové stylizaci rozsahově úsporné, ale nápadité a dikčně vrcholné.


1. Furiant
2. Slepička
3. Oves
4. Medvěd
5. Cibulička
6. Dupák
7. Hulán
8. Obkročák
9. Sousedská
10. Skočná

Druhý díl cyklu je stylizací českých lidových písní, které byly v minulosti pravidelně spjaty s tancem.

---